Až se mě zima zeptá, co jsem pletla celé léto, odpovím: „No přece ponožky…“
Ponožky pletu moc a moc ráda, hřejí úplně jinak než ty kupované. Pořád mám nějaké rozpletené, pletu je vlastně celý rok.
Letos je budu nadělovat pod stromeček, takže pssst, hlavně to nevyzraďte.
Na mě se můžeš spolehnout, nikomu ani muk – jako hrob, Kelišová 😀 …hele Leni, to je zahrada u Tvého domu? Pěkná zásobička fuseklí, taky je doma tahám 🙂
Ahoj Šárko, ponožky nejsou focené na naší zahradě, ale u mého bratra na chalupě.
Paráda. Až se tady objeví Jana s Tomášem, něco Ti pošlu aby ruce neměly náhodou chuť zahálet
Zdravím Dášo, tak to už se těším. Díky
může nastat zima
Ahoj Blani, přesně tak. Na nožky pěkně teplé ponožky …
Milá Leničko,to jsou samé překrásné a fantastické věci,které ty dokážeš vyrobit a pak i zároveň vyfotografovat.Jen by mě zajímalo,kde bereš další inspiraci na ty nové věci.Prostě je to úžasné a díky taky za vnoučata jak je do toho začleňuješ.Ještě jedou díky za vše.
Karle, díky za pochvalu. Nápadů a plánů mám hodně, času, energie a zdraví méně. Však víš.
Ponožky máš krásný.Važ si jich,dokud jsou dvě stejný.Jak jich dáš pár párů do pračky,budeš z nich mít lichonožky :o)
Neboj, u nás taky řádí ponožkožrout.