Polštáře do kuchyně

Polštáře do kuchyně

Ušila jsem nové polštáře do postele v naší kuchyni.

Máme velikou kuchyň, v které je místo i na postel a řeknu vám, že je to velmi oblíbené místo v našem domě, hodně využívané. I moje babička měla v kuchyni staré kanape, já byla jako malá holka často nemocná a stonala u babičky, aby mamka mohla chodit do práce. Babička mě vždycky ustlala peřiny v kuchyni na kanapi, vařila a já tak mohla být u ní. Byla jsem tam tak šťastná… A přála si to mít v budoucnu také tak.

První polštářek do kuchyně jsem ušila ve tvaru domečku, druhý jsem obháčkovala krajkou z bavlny a třetí je ze zbytků kytičkovaných látek, starých výšivek a krajek.

60 komentáře k článku: Polštáře do kuchyně

  1. No šikovná …mne by bylo dost líto, Leni rozstřihat hezké věci, ale určitě si si to rozmyslela a raději použila k radosti, než aby to leželo ladem. Přeji všem, všem zdraví – Míla

    • Leni u Tebe je to jako v ráji. Ty umíš vytvořit neskutečně krásné věci. Já vždycky koukám, na co všechno Ty nepřijdeš. Závidím Ti Tvoje nápady a šikovnost. Já když musím sednout k šicímu stroji tak mám z toho „osypky“.

      • Jaruško děkuju pěkně za takovou pochvalu, vážím si toho ! Každý jsme na něco jinýho, já zase nejsem moc technicky zdatná, i když teď jsem se přemohla s tím schodištěm… Hezké dny přeju, Lenka

  2. Leni, polštářky jsou fakt nádherné 👍 Doma u rodičů jsme také měli gauč v kuchyni, dokonce i v prvním bytě jsme s manželem měli pohovku a oblíbená byla celou rodinou. Při onemocnění dětí to nemělo chybu. Moc zdravím, pá 😊😉

    • Evi mě právě mrzí, že jsem postel v kuchyni neměla, když byli kluci malí a stále nemocní, jenže dříve to bylo jinak uspořádané. Dříve to byly dvě místnosti, teď je vybouraná příčka a je z toho jedna velká místnost – kuchyň. Měj se hezky, Lenka

  3. Leni, to se bude krásně odpočívat. Polštářky jsou opravdu moc pěkné. Z dětství si taky pamatuji otoman v kuchyni. Dřív to bývalo běžné a taky fajn 😊
    A pochválit musím i domečky na poličce, stejně i ty panenky. Máš to vždy vše pěkně naaranžované a nafocené.
    Opatrujte se u Vás 😊🩷 🍀🍀🍀🍀🍀

  4. Leni, všechny polštáře jsou parádní. 👍👍👍 Moje babička také mívala gauč v kuchyni a co vzpomínám, děda tam lehával pravidelně. Pro nás děti to bylo téměř zapovězené území. 😀
    Měj hezké dny. 🍀

    • Alenko to já jsem otoman u babičky využívala hodně, byla jsem často nemocná. Babička si tam někdy taky lehla, po obědě, a přikryla si obličej novinama kvůli otravným mouchám :o). Pozdravuju, Lenka

  5. Lenko, polštářky nemají chybu 👍Nase babi měla taky postel v kuchyni,hned ten čas nemoci byl u babi přijatelnější.

  6. Zdravím a přeji krásné dny.Leni moc pěkné.Ten otoman,to byl poklad..Já takhle vyprávěla vnučkám „poudačky“jak ke mě chodila bába Patočková ze Semil a nosila mě koření na čajíčky a stavoval se tam Krakonoš a občas přespal.Holčičky si to pamatují do dnes.A je jim 25let a 23let.To byly tak kouzelný časy.Metr sněhu venku,zapálená svíčka,hořelo v krbu.Vnučky na otomaně a jen hltaly to,co jsem vyprávěla.To byla krása.Jen ten otoman už nemám.Vidíš,jak jsi mě udělala nádherné odpoledne za které ti moc děkuji a jsem vděčná za tvůj Blog.Děkuji.Dana

    • Danuško děkuju za Tvoje krásné povídání, jako z pohádky !!! Miluju film Krakonoš a lyžníci a úplně mě to Tvoje slova připomněly. Měj se moc hezky, Lenka

  7. Leni, jeden hezčí než druhý. Mně se asi nejvíc líbí ten poslední, ale hezké jsou všechny.
    Měj se krásně

  8. Leni,musíš to mít doma kouzelné.Polštářky se mi moc líbí,připomínají mi babičku měla podobné.Byla švadlena a tak si všechno sama taky šila.Líbí se mi i domečky.Doma jsme měli v kuchyni gauč a bylo to taky fajn a i v našem prvním bytě tam měly děti svoje postýlky.Má to určirě výhodu.Měj se hezky.

  9. Leni, polštáře jsou naprosto úžasný.
    U mojí babičky v kuchyni také pamatuji kanape a my u nás doma měli v kuchyni dvě křesla a ta nám mamka také když jsme marodili srazila proti sobě,a nastlala , abysme byli pěkně s ní v kuchyni.
    Obdivovala jsem i Beruškové tvoření,
    taky s vnoučaty pořád něco děláme, a nebo hodně cestujeme.
    Není nad společné zážitky.
    Přeji krásné dny. Atka

    • Aťko děkuju za Tvoji hezkou vzpomínku, moc ráda jsem si to přečetla. Sražená křesla k sobě bezva nápad ! Naše vnučky budou mít v květnu narozeniny, taky s nima pojedeme na výlet. Lenka

  10. Leni, když na tebe myslím, vžy si představuji, jak něco tvoříš a pokaždé mě velice překvapíš něčím, na co bych nepomyslela – krásné a ladné a vkusné výrobky. Máš zlaté ruce a skvostné nápady. Jiřina z N.

    • Janko děkujuuuuu ! Však Ty také pořád něco tvoříš, jen já to teď nestačím tolik u ostatních sledovat jako dříve. Měj se hezky, ať se Ti daří, Lenka

  11. Je to krásná práce, ale kdo má dnes běžně postel v kuchyni? Já mám kuchyň „panelákovou“, vejde tam pár běžných věcí, ale stačí mi. Kdysi v domě, byla kuchyň hodně velká a také tam byl otoman. Dům je zbourán. Na polštářku je vidět, jak si s tím vyhraješ, každý kousek má své místo. Já jsem znamení ryze praktické, ušiju, ale některé věci bych takto nerozstříhala. Ale zase to „neleží“ a má své využití. Takže pochvala a ty panenky máš v kuchyni pořád? Ptám se proto, že v kuchyni se vaří a vím, jak to sedá na linku nebo i záclony. ☺
    Přeji klidné a spokojené dny, Leni. 🍀

    • Hani zdravím. Jak píšu, mám opravdu velikou kuchyň, vznikla vlastně ze dvou malých místností, vybouráním příčky. Jsem za to velice ráda, že se tam postel vejde, je hodně využívaná. K polštářkům – tentokrát jsem nic nerozstříhala, vše je ze zbytečků. Schovávám si i maličké kousky kraječek, výšivek… Ale jinak při patchworku běžně roztříhávám látky, to k patchworku patří, že se látky rozstříhají a následně zase sešívají do ornamentů… Panenky jsem si půjčila z obýváku kvůli nafocení, ale i v kuchyni mám dekorace, nemám s tím problém. Měj se dobře a děkuju za návštěvu, Lenka

  12. Ahoj Leni,to jsou zas krásné výrobky.To kanape je i můj sen mít ho v kuchyni.Letos začneme předělávat spodní patro a moc bych ráda měla babickovskou kuchyni i s tím kanapem.Preji krásné dny.

  13. Opět krásné vkusné a milé tvoření. Polštářky jak vymalované. No jak jinak, že ? Taky měla babička v ,,sednici“ otoman a my měli doma v kuchyni gauč. To tak nějak tenkrát do těch místností patřilo a využívalo se.
    Kuchyně bývaly větší a v podstatě se v nich žilo.
    Pěkné dny, Leni !
    Hanka

    • Hani ahojda, my máme právě kuchyň velikou, v babičkovském duchu s postelí… I návštěvy jsou u nás nejraději v kuchyni. Měj se hezky, pozdravuju. Lenka

  14. Kouzelné, romantické, vymezené do posledního detailu! jeden hezčí než druhý! Krásná práce, Leni!
    Posílám pozdravy, Helena

  15. Veliká krása, nevím, po kterém polštářku bych „skočila“. Máme otoman v jídelně, když byla vnoučata malá, tak byl boj, kdo na něm bude první a nakonec se vešla celá trojka…teď ho okupuje pes a líbí se mu …Alena

  16. Leni, ty polštářky jsou nádherné. Nejvíc se mi líbí ten třetí. Jo, postel v v kuchyni. To mi něco říká. Já spala celé dětství v kuchyni. Do 18 let. V mých 18 letech se rodiče přestěhovali do zděděného domečku a já tam získala svůj první pokojíček. Moc jsem ho neužila, ve 20 letech jsem už byla vdaná a spala jinde. 🙂

  17. Jak jinak Leni,opět nádhera.Jen přemýšlím,kde na ty krásné nápady bereš čas,jsi úžasná.Když jsem bvyla dítě,také rodiče měli otoman v kuchyni,ráda na to vzpomínám.🌞

  18. Leni to je nádhera moc se mi líbí jsi na všechno moc šikovná kde ty nápady bereš ten s kytičkama se mi moc líbí děkuji za hezkou podivanou opatruj se a hezké dny přeji..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.